 | |
 | |
 | |
 | |
 |  |
 |  |
Příprava pole pro pěstování japonských topolů je obdobná jako pro pěstování obilí. Optimální je pole popřípadě louku na podzim zorat nebo zdiskovat. Na jaře stačí pole přesmykovat a udělat rovinu. Do takto připravenáho pole se dá pohodlně sázet.
Při pěstování Japonských topolů na dřevní štěpku se, vzhledem ke krátké době obmýtí 2-3 roky, nemusí brát velký ohled na prostor pro jednotlivý strom. Zde je důležité získat z plochy v krátké době co nejvíce dřevní hmoty, proto se Japonské topoly sází v hustším sponu. Jediné, co je zde důležité akceptovat, je mechanizace jakou budete dřevní štěpku sklízet. V případě, že ji budete sklízet strojně pomocí řezačky, měli byste mezi jednotlivými řádkami nechat tři metry mezeru a stromy v řadách 50 cm od sebe. Nebo se stejným způsobem používá dvojřádek, kde je mezera mezi dvěmi řádky 60 cm, tři metry mezera a opět 60cm atd. Při tomto sponu pro jednořádky budete na jeden ha potřebovat 6600 ks řízků. Po obmýtí se nechají z pařezu růst všechny nové výhony až do dalšího obmýtí (čím víc tím lépe) Životnost takto osázené plantáže je v závislosti na dané lokalitě a úživnosti půdy cca 12-15 let.
Každý strom potřebuje ke svému životu a rychlému růstu určitý životní prostor a Japonský topol není výjimkou. V případě, že jsou stromy sázeny příliš na husto, tak si nepřiměřeně konkurují a to jak při získávání vláhy a živin, tak především světla, které je pro růst velice důležité. Z tohoto důvodu stromy rostou velice rychle do výšky a nesílí a ve svém důsledku sice na objem získáte z plochy o něco více hmoty, ale v dlouhých tenkých tyčích. Několik pěstitelů z České republiky zasadilo před osmi lety Japonské topoly na palivové dřevo v hustším sponu (dvě řady 60cm od sebe,tři metry mezera a opět dvojřádek a 60cm od sebe v řadách) a dnes jsou na plantáži vysoké stromy s průměrem od 7do 15 cm, a proto po letošním smýtnutí vždy dva topoly v řadě zlikvidují a třetí nechají, tak aby byly od sebe v řadách po 180 cm. Pro vlastní názor se můžete podívat do fotogalerie Spon. Z výše uvedených důvodů doporučujeme Japonské topoly sázet na palivové dřevo v tomto sponu, řady od sebe 2,5-3 metry a stromy v řadách 1,5-2 metry. Při tomto sponu budete na jeden ha potřebovat 1800-3300 ks řízků popř. prýtů. Po obmýtí se postupně vyštípávají všechny slabé výhony vyrůstající z pařezu a nechává se růst jen jeden nejsilnější, tak aby vytvořil nový terminál stromu. Životnost takto osázené plantáže je v závislosti na dané lokalitě a výživnosti půdy cca 20-27 let.
V případě, že nemáte k dispozici sazečku, můžete řízky sázet ručně. Ruční sázení je sice velice časově i fyzicky náročné, ale menší plochy se dají ve více lidech zvládnout. Je potřeba počítat, že jeden člověk zasází jeden Ha na biomasu cca za čtyři dny. Při ručním sázení je nejprve potřeba přesně rozměřit pole a natáhnout provázky. Pak se v případě mokřejší kypré půdy dají řízky zapichovat ručně. V případě, že je půda tvrdá nebo kamenitá, použijte na předpíchnutí díry ruční sazeč a poté řízek do díry zašlápněte a hlínu kolem udusejte nebo můžete řízky do země rovnou zaklepávat gumovou paličkou. Každý řízek byste měli zarazit tak, aby nad zem koukal cca 2- 3 cm.
Zatím nejjednodušší způsob sázení Japonských topolů v České republice. Tato jednoduchá pásová sazečka dokáže osázet cca 3 Ha na biomasu za jeden den (cca 8-10 hodin)
K obsluze jsou potřeba jeden traktorista a dva sazeči. Vzhledem k váze sazečky okolo jedné tuny musí mít traktor 80 koní a více. V případě, že byste měli o tuto sazečku zájem a to jak na sázení, tak o její koupi, obraťte se na nás a my vám obojí zprostředkujeme. Více fotografií sazečky naleznete zde.
Jeden z nejmodernějších způsobu sázení řízků ale bohužel v České republice se zatím žádná podobná sazečka nevyskytuje. Tyto sazečky se vyrábějí dvou, čtyř a šesti řádkové a jejich výkon je od 8 do 25 Ha na biomasu za den.
